6 vizí skla - mezinárodní umělecká výstava

Vernisáž se uskuteční 20. února 2019 od 17 hodin. Tato přehlídka různorodosti, možných způsobů vnímání a vizí impozantního materiálu, jakým sklo bezesporu je, bude k vidění do 31. května. Návštěvníci mohou procházet místnostmi a vidět různé sklářské techniky, například: ryté sklo, skleněné plastiky nebo zcela současné skleněné instalace.

Zúčastnění umělci:

Agnieszka Lesniak Banasiak
Známá polská sklářská výtvarnice se ve své tvorbě inspiruje monumentální architekturou. Její plastiky jsou v prostoru jasně definovány, současně se jakoby dotýkají hranice nehmotného světa. Pracuje s kontrastem mezi transparencí a naopak hutnou barevností skleněné masy, ve snaze nalézt ideál čistoty linií, jistého řádu a lehkosti sdělení.

Petr Stacho
Petr Stacho pracuje se sklem jako s materiálem, imponujícím svou živelnou nepředvídatelností. Zpracovává jej silnými odvážnými zásahy pomocí broušení a řezání, současně ale se snaží podchytit nahodilé jevy, které při práci s hutním sklem vznikají: Nechává promluvit efekty, které při tavení vznikají a které se nápadně podobají hříčkám Matky přírody - efekty připomínající nejčastěji tající nebo naopak mrznoucí led. Světlo pak je nedílnou součástí velkolepého působení výsledného díla.

Tinne Vroonen
Belgická umělkyně je známa především kombinací ručního papíru a rytého skla. Vkládáním filigránsky rytých barevných skleněných destiček do tvarů vytvořených z ručního papíru vytváří křehká díla s příběhem a s ženskou energií. Ostatně ženská témata (někdy i velmi závažná) jsou alfou i omegou jejího umělecko-filozofického bádaní. Do jaké míry naše štěstí a naše životy jsou ovládány historií, tradicemi, kulturou, rodinou, náboženstvím, a jaká je role ženy v tomto tvrdém světě?

Ioana Stelea
Uznávaná rumunská umělkyně Iona Stelea vytvořila inovativní způsob využití rytého skla, dávajíc této tradiční technice zcela nový smysl. Její práce jsou úzce osobní, většina projektů jsou instalacemi, tématicky spjatými s osobními vzpomínkami. Tvůrčí proces je založen na přenášení záznamů jevů a emocí, které viděla, s nimiž se setkala, do křehkého skla, dávajíc jim tak prchavý a nejistý, zato výsostně intimní význam. Nepravidelné tvary splývající s rytím činí každý kus zvláštním a jedinečným. Mnohé fragmenty mají nekonečně možností vystavení, překrývání rytých částí pak vytváří nové a nové obrazy a zvláštní optické efekty. Ústředním motivem je lidská figura, lidský život jako diář popsaný prchavými příběhy.

Ibrahim Erdogan
Mladý turecký sklářský výtvarník je znám jako autor designového užitkového skla, kterému nelze upřít lehkost a vtip. Současně je také sklářským sochařem, autorem instalací, kdy například využívá předměty denní potřeby a parafrázuje je s ironií sobě vlastní. Přestože vytváří díla působící dojmem nadsázky a humoru, pod povrchem se skrývá kritika společnosti, naší povrchnosti (obří lízátka), jistého vyčlenění, ztráty schopnosti komunikovat, ale i skrytého zla (instalace „Troja“ – desítky od stropu zavěšených kopí se skleněnými hroty).

Patrick Roth
Jeden z nejuznávanějších rakouských umělců – sklářů chodí po tenké hranici mezi uměním, řemeslem a designem. Podobně jako Petr Stacho zachází se sklem jako s hutním materiálem a odlévá skleněné plastiky do čistě sochařsky vytvořených forem. Využívá i tradiční postupy rytí a broušení, k čemuž byl ostatně vzdělán a kteréžto techniky přivedl na vysokou úroveň, ať už jako vedoucí dílny u Lobmeyra ve Vídni, nebo jako učitel na sklářské škole v německém Rheinbachu. Důraz klade také na správnou kombinaci díla a názvu. Ten dává skulptuře moc navodit skryté poselství, dává mu možnost být správně nahlédnuto a pochopeno.

autorka textu: Mgr. Eva Staňková